
Jak jsme již uvedli, výpočetní proces se skládá z akcí, jejichž efekt spočívá ve změně stavů nějakých objektů. Při řešení složitějších úloh však potřebujeme více takových objektů. Budeme je nazývat proměnné.
Pod pojmem proměnná rozumíme datový objekt, který má své pevně stanovené jméno a jeho stav (obsah) vyjadřující nějaký údaj (data) se může v průběhu výpočtu měnit.
Údaj, který je stavem objektu vyjádřen, nazýváme hodnotou proměnné.
Předepisujeme jí přiřazovacím příkazem, který budeme psát ve tvaru proměnná := výraz
Tento příkaz se provede tak, že se nejprve vypočte hodnota výrazu uvedeného na pravé straně příkazu a ta se pak přiřadí proměnné na levé straně příkazu.
Symbol := oddělující levou a pravou stranu nazýváme operátorem přiřazení.
Proměnné CISLO tedy přiřadíme hodnotu 3456 příkazem: CISLO := 3456
Původní hodnota proměnné se tímto přiřazením ztratí (proměnná může v každém okamžiku obsahovat pouze jednu hodnotu). Dalším případem výrazu, který může být uveden na pravé straně přiřazovacího příkazu, je proměnná.
Například příkazem DELKA := CISLO
se do proměnné DELKA okopíruje hodnota proměnné CISLO; hodnota proměnné CISLO se tímto použitím nezmění.
Složitější výrazy se vytvářejí z operandů (tvořených proměnnými a konstantami) a operátorů předepisujících provedení běžných aritmetických operací.
OBSAH_CTVERCE := A**
OBSAH_TROJUHELNIKU := ( Z * V ) / 2
Při výpočtu se prostřednictvím vstupních zařízení (jakým je např. klávesnice) zadávají vstupní data, tj. vstupní údaje, ze kterých výpočet vychází, a na výstupní zařízení (např. obrazovka) se zapisují výstupní data, tj. výsledky výpočtu. Předpokládejme, že při výpočtu se postupně čte posloupnost vstupních dat a k nim se vytváří posloupnost výstupních dat.
Pro účely algoritmizace proto zavedeme zjednodušené tvary příkazů vstupu a výstupu, pomocí nichž budeme vyjadřovat, v kterém místě výpočtu se mají akce vstupu či výstupu provést.
Příkaz vstupu můžeme psát např. ve tvaru
VSTUP x, y, ... z